Gymnázium Ústí nad Orlicí / Příspěvky / EXKURZE DO PRAHY – 12. - 13. října 2017

EXKURZE DO PRAHY – 12. - 13. října 2017

Kolektivní reportáž septimy

O cestě vlakem
„Naše cesta začala zdlouhavým hledáním míst k sezení. Jakmile se všichni usadili, tak si každý našel způsob jak si ten čas zkrátit. Po necelých dvou hodinách jsme byli v cíli naší cesty.“ (Simeon Dalecký)

„Díky rezervovaným místům jsme se mohli dospat. V průběhu cesty se mezi námi šířily letáky politické strany TOP 09. Mnoho spolužáků pozorovalo východ slunce nad krajinou mezi Chocní a Kolínem.“ (Filip Kukla)

O pankrácké věznici
„Bylo to dost zvláštní stát na chodbě a poslouchat našeho průvodce, když víte, že za desítkami těch dveří všude kolem vás sedí lidé, kteří možná už ani nedostanou šanci vyjít ven. Cituju Martina Bartoně: „Je to tu jak v zoologické zahradě.“ Ale s tím, že tady jsou zavření lidé!“ (Markéta Šinkovská) „Ve vězení se vyskytl náš první problém v podobě zapomenutého občanského průkazu.“ (Denis Žaba)

„Je to místo, na které nechcete, a zároveň se chcete vrátit, protože vás zajímá spousta věcí. – Morálka a vztahy mezi vězni, jejich vyspělost nebo třeba, jak je pobyt na Pankráci mění, životní příběhy atd. – Ráda bych se například dostala k nějaké psychologické studii zabývající se tím. Myslím, že třeba měsíční pobyt ve vězení by vám do života něco spíše dal, než sebral.“ (Markéta Šinkovská)

O Vrchním soudu v Praze
„Do budovy vrchního soudu nás doprovázela paní Prskavcová, která svůj výklad obohatila o zajímavé případy, s nimiž se jako státní žalobkyně setkala. Měli jsme možnost nahlédnout do sálu, kde byla odsouzena Milada Horáková při politických procesech na počátku padesátých let.“ (Štěpánka Nováková)

O představení v Divadle na Vinohradech
„Ve čtvrtek večer jsme se dopravili do Divadla na Vinohradech. Mohli jsme si prohlédnout mohutný interiér a pak již začala divadelní hra „Když ptáčka lapají“. Herecké výkony byly vydařené a myslím, že v nás všech komedie zanechala dobrý dojem. Některé herce jsem znal z českých filmů a seriálů a zdálo se mi, že na prknech jsou si jistější.“ (Vít Holásek)

„Divadlo bych označil jako divadelní Kameňák. Až na pár povedených vtipů mě nic nepobavilo. Chápu ovšem, že se jim vyplatí to hrát, protože divadlo a s ním i mí spolužáci se smáli jak na běžícím páse. Jednoduše řečeno: nahradili kvalitu za kvantitu.“ (Václav Grundman)

„Jednalo se o komedii, ve které se o humor stará především to, že španělský generál (Petr Rychlý) nemluvil plynně francouzsky a některá slova komolil, například místo skandál řekl sandál atd. Toto dílo bylo vybráno vhodně, odlehčilo celou atmosféru exkurze a obohatilo nás o silný kulturní zážitek.“ (Marek Fogl)

O kryptě pod chrámem sv. Cyrila a Metoděje
„Ne každý ví, co se stalo v této kryptě a také v samotném kostele. Ale vidět to vše naživo byl skutečný zážitek. Díky skvělé paní průvodkyni jsme si vše uměli živě představit, až z toho naskakovala husí kůže.“ (Kateřina Ducháčková)

„Prohlídka tohoto kostela mě velice zaujala, především naše průvodkyně, která nám zajímavě povídala o atentátnících. Díky tomu, že jsme všichni viděli film Anthropoid, nám nemusela dopodrobna vyprávět o faktech, ale mohla se více zabývat zajímavostmi, které nejsou tak všeobecně známé. Pro mě bylo dost zvláštní stát na místě, kde se schovávali atentátníci, mohla jsem si to všechno lépe představit.“ (Kristýna Zálišová)

O prožité společné noci
„Noc jsme strávili na Vyšší odborné škole automobilové a dopravní, v její tělocvičně. Večerka byla o půlnoci, ale kdo chtěl, tak se mohl bavit na chodbě. Noc se mi zdála poměrně chladná, kvůli otevřenému oknu.“ (Jan Kleisl)

O návštěvě v Petschkově paláci
„Navštívili jsme také palác, ve kterém dříve sídlilo gestapo. Zde jsme dokonce měli možnost usednout na dobové lavice, kde sedávali zadržení a vyslýchaní Pražané. Společně s výkladem od pamětníka to vše přispělo k vytvoření velmi silného zážitku.“ (Anna Mlynářová)

O Werichově vile
„Ačkoliv jsme už všichni byli značně unavení, prohlídka Werichovy vily se mi líbila. Zaujal mě výklad paní průvodkyně, z něhož jsme se dozvěděli spoustu informací a zajímavých faktů o životě a tvorbě Jana Wericha. Ocenila jsem prohlídku Werichovy pracovny s původním nábytkem a např. s jeho oblíbenými knihami.“ (Lucie Černá)

O Neviditelné výstavě
„Neviditelná výstava pro mě byl kompletně nový a originální zážitek. Vyzkoušeli jsme si pro nás běžné věci, které denně děláme – např. šli domem, platili za kolu – ale v úplné tmě! Náš průvodce výstavou byl slepý, ale během ní byl vlastně jediný, kdo viděl.“ (Jan Valčík)

A o chůze po velkoměstě
„V Praze na exkurzi nebylo mnoho času na volné potulování studentů našeho zájezdu, avšak i tak nám náš učitelský doprovod dopřál pár minut volného času pro naše libovolné činnosti. Mnoho z nás navštívilo KFC či jiné fastfoodové zařízení a jiní pak strávili chvilku potulováním se v ulicích a objevováním krás Prahy. Důležité bylo, abychom se vždy sešli na předem domluveném místě v přesný čas. Což byl pro některé jedince nadlidský úkol.“ (Vojtěch Doleček)

Přepsal Jakub Brdíčko

19.10.2017, 18:36