Gymnázium Ústí nad Orlicí / Příspěvky / Školní akce / Vodácký kurz 7.B

Vodácký kurz 7.B

Ve dnech 6. 6. – 9. 6. 2018 se naše třída, 7. B, zúčastnila vodáckého kurzu na řece Vltavě. Z 28 žáků jsme postrádali „dovolenkářky“ Aničku Mlynářovou a Verču Motlovou a nemocného Filipa Kuklu, který bral antibiotika, i když by neměl. Předpovědi počasí byly tragické, déšť každý den, v pátek bouřka.

Po nestoudné lži o tom, že jsme všichni schopni uplavat 100 metrů, jsme ve středu vystřídali naši paralelní třídu v Českém Krumlově. Pětihodinová cesta autobusem byla tak příjemná, jak jen pětihodinová cesta autobusem může být. Po tom, co nám bylo nakázáno nasávání atmosféry historického města a rozbouřené řeky a zakázáno nasávání alkoholických nápojů, byly dvojice pohozeny napospas divokému elementu na velmi klidném úseku Vltavy, kde si mohly ověřit své schopnosti (kdo je horší kormidelník, kdo nezná strany a nemůže být tudíž ani háček, ani zadák). Poté se, se strachem z přicházejícího deště, vyrazilo do města na předražené limonády a zmrzlinu. První rozložení stanů všichni zvládli bravurně, někteří i s chutí. Oficiální večerka ve 22:00 se – alespoň pro některé – protáhla asi o 5 hodin, když museli poslouchat pikantní historky ozývající se z okolních stanů či když je vzbudil třicetiminutový záchvat smíchu Matouše Goruna.

Ve čtvrtek se tedy vstávalo zlehýnka; dopolední návštěva zámku v Českém Krumlově většinu z nás opravdu zaujala. 18 kilometrů, 5 jezů, spousta otočených kanoí. Jen pár dvojic zůstalo v suchu. Ve Zlaté Koruně elán do stavění stanů začal upadat. Fotbalový zápas vyhrál tým Hlupáci. Díky nespočtu nočních procházek a seznámení s dívkou z Alcatrazu se šlo na kutě snad ještě později než první noc.

Po krásném pátečním probuzení a vydatné snídani jsme si prohlédli tamější klášter, který se všem svěžím studentům velmi líbil. Pak už byl čas na další plavbu, při níž se náš konvoj v čele s kapitánem Janem Valčíkem (velení sice pevně drželi učitelé, ale ani ti nemají triko Captain Morgan jako Honza) nedostal do velkých problémů. Lidský remorkér Matouš Gorun musel zasahovat pouze jednou – po tom, co Martina Bartoně napadlo přivázat se kolem pasu jako kotva k jiné lodi, což způsobilo kolizi s dalšími dvěma kánoi. Nakonec jsme se utábořili pod malebnou zříceninou Dívčí kámen v kempu se suchými záchody. Po fotbalové odvetě, již opět vyhrál tým Hlupáci, ochuzen o zraněnou hvězdu Vojtu Dolečka, byli všichni účastníci pasováni na pravé vodáky. To se poté oslavilo u táboráku za zvuku ukulele Marka Fogla.

V sobotu jsme odpluli do naší konečné zastávky – Boršova nad Vltavou. Cesta nám (teď už zkušeným vodákům) opět nečinila žádné potíže. Když to shrneme: nikdo se neutopil, vyskytlo se pouze pár zranění při fotbale – pořezaná pata, „ukoplý“ palec, dvakrát krvácení do mozku… Navzdory předpovědím ani jednou nepršelo! A sedm žen obstojně přežilo pobyt s osmadvaceti muži!

Jestliže tento kurz někdo nebere jako zdařilý, pak tam asi nebyl s námi.

Dagmar Prášilová a Adam Kraj

13.6.2018, 8:37, 13 obrázků


obrázek 3126 obrázek 3125 obrázek 3124 obrázek 3123
obrázek 3122 obrázek 3121 obrázek 3120 obrázek 3119
obrázek 3118 obrázek 3117 obrázek 3116 obrázek 3115
obrázek 3114