Gymnázium Ústí nad Orlicí / Příspěvky / Školní akce / Můj milý deníčku… aneb Adaptační kurz 1.B očima rodiny Horáčkovy

Můj milý deníčku… aneb Adaptační kurz 1.B očima rodiny Horáčkovy

středa 11. 9. 2013 Ještě ve škole dochází k rozdělení třídy 1.B na jednotlivé rodiny (Horáčkovi, Poláčkovi, Nováčkovi, Voráčkovi, Moláčkovi a Koláčkovi). Nasedáme do autobusu a odjíždíme na Panské pole, odkud jdeme pěšky na chatu Karosa. Po ubytování odcházíme na hřiště, kde hrajeme různé hry. Vždy jednotlivé rodiny proti sobě. Horáčkovi sice nezabodovali úplně na jedničku, ale i tak jsme si to užili. Po večeři a osobní hygieně usínáme.

čtvrtek 12. 9. 2013 Po snídani vyrážíme zase ven. Čeká nás pěkná procházka po okolí a vracíme se k obědu. Odpoledne hrajeme různé hry, Horáčkovi opět výrazně nezabodovali, ale snaha byla. Po večeři je diskotéka. Zástupci rodiny Horáčkových, dcera a maminka, tančí v rytmu hudby, dcera často i mimo rytmus. Krásně unaveni večer usínáme.

pátek 13. 9. 2013 A je tady poslední den. Škoda, uteklo to moc rychle. Po snídani se jdeme podívat na sjezdovky a po návratu nás čeká balení. Srovnat věci do tašek tak, jak jsme to měli při příjezdu, se ani nesnažíme. Po obědě odjíždíme domů.

PS: A ještě několik postřehů členů ostatních rodin: „Myslím, že se mi nejvíc líbily túry, a to nejen proto, že jsem tolik kilometrů za tři necelé dny nikdy nenachodila, ale i proto, že jsem poznala místa Orlických hor, o kterých jsem předtím neměla ani páru.“ (Natka)

„Můj druhý největší zážitek byly snídaně, protože doma nemáme tak velký výběr.“ (Jára)

„Asi nejvíce z adaptačního kurzu se mi líbily hry. Hlavně ta, jak jsme hráli na zraněné…Ve skupině jsme si museli důvěřovat, abychom to zvládli.“ (Danča)

„Můj největší zážitek z adaptačního kurzu je asi výlet na sjezdovky v Říčkách. Bylo zajímavé vidět skicentrum bez sněhu a bez lidí. Byl tam zvláštní klid, který tam v zimě není.“ (Kája)

„Mým největším zážitkem z adaptačního kurzu bylo psaní scénáře. Moc mě to bavilo, protože ráda píšu, a když jsem to nedělala sama, ale s dalšími čtyřmi kamarády, bylo to o hodně lepší.“ (Líza)

„Z adaptačního kurzu se mi hodně líbilo všechno, takže jsem měl těžké rozhodování…Asi bych proto napsal, že je snad nemožné určit nejlepší zážitek. Podle mne se touto otázkou dlouho zabýval každý. Nejvíce se mi však líbilo, že jsem si našel opravdu mnoho nových přátel.“ (Matěj P.)

studenti 1.B

A co dodat na závěr? Adaptační kurz se opravdu povedl. Nejenže nám vyšlo počasí a dojeli jsme všichni v pořádku domů, ale tři dny v Říčkách (pod ochrannými křídly Lenky Peškové, Miroslava Kaššeho a Jany Šmétkové) nahradily měsíce poznávání a oťukávání se ve třídě…

Přeji primánům hodně síly a chuti vstřebávat nové a těším se na další společné aktivity mimo naši školu.

Jana Šmétková, třídní 1. B

24.9.2013, 20:29, 10 obrázků


obrázek 869 obrázek 868 obrázek 867 obrázek 866
obrázek 865 obrázek 864 obrázek 863 obrázek 862
obrázek 861 obrázek 860