Gymnázium Ústí nad Orlicí / Příspěvky / Zahraničí / Francie není jen Eiffelovka

Francie není jen Eiffelovka

Eiffelova věž, dobré víno, žabí stehýnka, sličné Francouzky a melodický jazyk. S každou zemí, stejně tak i s Francií, si lidé spojují rozličné věci. Studenti 7.B a další žáci z vyšších tříd našeho gymnázia dostali možnost tuto zemi osobně navštívit díky výměnnému programu a utvořit si tak svůj vlastní názor. Jaké dojmy v nás Francie a její obyvatelé zanechali?

Sobota 4. října prvním dnem našeho výletu, avšak většinu času (celých jedenáct hodin) jsme strávili v autobuse na cestě z Ústí až do malého francouzského městečka Bitche, které se nachází jen necelou půlhodinku od hranic s Německem. Celé umačkané a umolousané po náročné jízdě si nás rozebraly naše náhradní francouzské rodiny a zavezly nás do svých domovů, abychom se postupně a nenuceně mohli aklimatizovat v místních podmínkách. A co pro nás bylo největší změnou? Kdepak podnebí či okolní krajina. Největší výzvou se pro nás všechny stal jazyk. Naštěstí s naší lámanou francouzštinou, němčinou či snad o trochu lepší angličtinou měli místní trpělivost, a tak jsme mezi sebou mohli komunikovat bez větších problémů.

Celý nedělní program byl též svěřen do rukou hostitelských rodin. A že si s ním dali pěknou práci! O vzrušující návštěvě zábavního Europa parku, lanového centra a dalších aktivitách jsme si vyprávěli ještě několik dní poté. V pondělí nás naši francouzští kamarádi vzali do místní školy, kde jsme se na dvě hodiny stali poslušnými posluchači ve vyučovacích hodinách. Lyceum v Bitche má s naším gymnáziem mnoho společného, ale také rozdílného. Co se týče vzhledu, liší se například exteriérem – budova tamní školy není historická, naopak spíš modernější. Předměty se vyučují většinou ve dvouhodinových blocích, přičemž je dělí jen pětiminutová přestávka. Dozvěděli jsme se spoustu dalších zajímavých informací. Věděli jste například, že francouzští studenti mají zakázáno během hodiny pít cokoliv jiného než obyčejnou vodu? Následoval společný oběd ve školní jídelně, kde jsme s mírnou úlevou zjistili, že fronty jsou všude stejně dlouhé, nemusíme si tedy vzájemně nic závidět. Velká část našich francouzských korespondentů a jejich přátel pak vyšla ze školního areálu na takzvanou „odpolední cigaretu“. Nestrachujte se. Ne všechny tamní zvyky jsme si toužili vyzkoušet, či dokonce přivézt domů.

Na zbytek pondělí a dny následující jsme měli naplánovaný program, díky kterému jsme mohli poznat nejen samotné Bitche, ale i jeho okolí. Začali jsme pondělní prohlídkou historické citadely, která se tyčí nad městečkem. Další den jsme pokračovali do nedalekého Meisenthalu, jenž se proslavil výrobou skla s dlouholetou tradicí. Všichni čeští studenti tak poprvé v životě dostali možnost si ze žhavé hmoty pomocí kleští vlastnoručně zhotovit svůj upomínkový skleněný předmět! Jak se říká, fantazii se meze nekladou, stejně tak našemu umu. Myslím, že námi vytvořené výrobky nám výlet do Francie budou připomínat ještě pěknou řádku let. Místní region však nebývá spojován jen se sklem, ale také například s kvalitními sýry. Těch se týkal další bod našeho programu. Na farmě, kde nám velice ochotná bývalá majitelka vysvětlila základní princip výroby sýru, jsme si mohli čerstvé produkty zároveň i ochutnat a zakoupit.

Středa byla zasvěcena milovníkům lodí a techniky. Čekalo nás seznámení s místní raritou nacházející se v Arzvilleru, kterou někteří z nás laicky nazvali jako „výtah pro lodě“. Díky technické poruše jsme si ji však nemohli vyzkoušet na vlastní kůži a absolvovali jsme pouze výlet na lodi po kanálu. Odpoledne nadešel čas pro milovníky adrenalinu. Myslím, že všichni účastníci se shodnou na tvrzení, že opakovaná jízda na bobové dráze se pro mnohé z nás stala jedním z nejlepších zážitků. Dokonce ani naši profesoři nekazili zábavu a po prvotní kontrole, zdali se bezpečnost dráhy nachází v normě, se k nám na několik jízd přidali. Další den náš program pokračoval v kulturním a historickém duchu. Můžete se pokusit najít skrytou spojitost mezi třemi a půl hodinami strávenými v archeologickém nalezišti a faktem, že celá naše profesorská „posádka“ se skládala výhradně jen z učitelů dějepisu. My ale můžeme s pyšností říci, že díky podrobnému výkladu si doteď pamatujeme rozdělení starověkých lázní na tři části – na vlhkou, studenou a horkou místnost. Věděli jste také, že Římané již měli ve svých lázních zabudované funkční podlahové vytápění? My už jsme v tomto ohledu plně vzdělaní. Stejně jako už toho mnoho víme o výrobě porcelánu a porcelánových výrobků. Tomuto tématu je věnováno muzeum nacházející se přibližně hodinu cesty od Bitche.

Celý pátek jsme poté mohli strávit s našimi francouzskými přáteli. Ukázali nám ještě další tvář jejich regionu – Štrasburk. Toto historické velkoměsto je přesným opakem klidného menšího městečka, ve kterém jsme celý týden pobývali. Na své si zde opět přišli milovníci památek (navštívili jsme muzeum a katedrálu Notre-Dame de Strasbourg, které kvůli dávnému špatnému propočtu a následné chatrné stabilitě stále chybí druhá věžička). Čas jsme si ale našli také na drobné nákupy, prohlídku centra či posezení nad dobrou kávou.

Sobota už se opět nesla jen na vlně jedenáctihodinového cestování autobusem a občasného zastavování na benzínových pumpách. Jestli nás Francouzi nakazili svým bezstarostným a někdy až zpomaleným stylem života, nemůžeme posoudit sami. Spíš bych slovo přenechala učitelům. Následný start do běžného českého školního týdne byl krušný. Francouzské sýry už jsme dávno snědli, víno bylo dopito, zůstanou nám tedy „jen“ nezapomenutelné vzpomínky a nově navázaná přátelství. I to je ale o mnoho více, než jsme očekávali. Tak snad se zase někdy uvidíme, milá Francie!

Markéta Popelářová, 7.B

25.10.2014, 21:31, 7 obrázků


obrázek 1335 obrázek 1333 obrázek 1332 obrázek 1331
obrázek 1329 obrázek 1328 obrázek 1327