Gymnázium Ústí nad Orlicí / Příspěvky / Školní akce / Smysl a nesmysl v ochraně přírody

Smysl a nesmysl v ochraně přírody

Významný sociální ekolog na gymnáziu

Ve čtvrtek 19. 3. 2015 proběhla na ústeckém gymnáziu přednáška PhDr. Ivana Ryndy s názvem Smysl a nesmysl v ochraně přírody. Přednášky se zúčastnili studenti 4. ročníku v rámci Semináře společenských věd a někteří zájemci z jiných tříd.

Pan doktor Rynda rozhodně nebyl prvním zajímavým přednášejícím, který zpestřil výuku na Gymnáziu v Ústí nad Orlicí. Měli jsme zde již hodně zajímavých lidí, málokterého z nich však najdete na stránkách české verze internetové encyklopedie Wikipedie.

O PhDr. Ivan Ryndovi se tam dočtete, že je to sociální a kulturní ekolog, vysokoškolský pedagog a politik, nositel Ceny Josefa Vavrouška (2002), udělované Nadací Charty 1977. Po „sametové revoluci“ zasedal v československém parlamentu (federálním shromáždění), v současnosti působí v Liberální ekologické straně. Přednáší na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se zejména udržitelným rozvojem, ekonomikou, právem životního prostředí, globálními civilizačními problémy či vztahem médií a ekologie.

Jeho přednáška na naší škole měla název Smysl a nesmysl ochrany přírody, její záběr byl ovšem mnohem širší. Od přírody, krajiny a její ochrany jsme se dostávali k filozofii, politice, etice. A od nich zase zpět k přírodě. Mnohé bylo pro nás nové, mnohé známé, přednáška pana Ryndy nám však umožnila vidět i známé věci v širších souvislostech, odkrývat problémy do hloubky.

Připomněli jsme si třeba význam ekosystémových služeb pro člověka (např. akumulace uhlíku a její souvislost s globálními klimatickými změnami). To, že biodiverzita (druhové bohatství) zaslouží naši ochranu, a to vždycky. Vždyť kulturní diverzita je vlastně nejvyšším stupněm diverzity. Bohužel většina lidí bere přírodu jako samozřejmost. Teprve když určitou část přírody ztratíme, zjistíme, jak nám chybí.

Důležité jsou úcta a důvěra mezi lidmi. Bez nich společnost fungovat nemůže, nebo jen špatně. Naším velkým problémem je fakt, že nám chybí elity. Baviči jsou platem a pozorností povýšeni mezi elitu. Skutečné elity jsou marginalizovány a úlohu elit přebírají šaškové. Přitom elity potřebujeme, aby nám pomáhaly interpretovat realitu, hledat souvislosti a smysl života.

Jak se přednáška líbila samotným studentům? Jistá studentka napsala: „Z besedy jsem byla nadšená! Výstup byl poutavý. Na špinavý kapesník (soukromé vlastnictví) a na čistý kapesník (společné vlastnictví) snad nikdy nezapomenu.“ Podle jiné respondentky byla „beseda pěkná a zajímavá. Pan doktor se snažil zaujmout a svůj výklad pojal i zábavně. Jsem ráda, že jsem se dozvěděla tolik věcí.“ Jeden žák dokonce doktora Ryndu doporučil jako vzor ideálního učitele, když zvolal: „Kéž by takových učitelů (respektive profesorů) bylo více!“ Některým seminaristům vadilo, že přednáška trvala jen devadesát minut: „Myslím si, že bychom potřebovali ještě hodinu navíc, abychom vše stihli.“

A páně doktorovo motto na závěr? Myslíme, že oč je kratší, o to je výstižnější: „Smyslem našeho života je dát životu smysl.“

Hynek Skořepa a Jakub Brdíčko

23.3.2015, 19:43, 8 obrázků


obrázek 1558 obrázek 1557 obrázek 1556 obrázek 1555
obrázek 1554 obrázek 1553 obrázek 1552 obrázek 1551