Gymnázium Ústí nad Orlicí / Příspěvky / Soutěže a olympiády / Štrasburk – památky, víno a Evropský parlament

Štrasburk – památky, víno a Evropský parlament

Jako každý večer jsem procházel poštu. Reklamy, nabídky, spam a… najednou mě do očí udeřil email: „Pan předseda Poslanecké sněmovny dostal nabídku doporučit několik studentů na exkurzi do Evropského parlamentu ve Štrasburku. V tomto směru nás zaujala Vaše práce.“ Díky úspěchu v literární soutěži Parlamentu České republiky jsem tedy získal příležitost navštívit na pár dní Štrasburk, jeden z mnoha skvostů Francie.

Po urychleném balení a opakovaném kontrolování pasu, peněženky a kufru opouštím domov. V pozdních večerních hodinách odjíždíme v neděli 26. 4. z Rychnova nad Kněžnou vstříc historickému velkoměstu. Cesta autobusem trvá zhruba jedenáct hodin. Během zastávek v Praze, Plzni a Příbrami se souprava zcela naplní. Všichni jsou nadšení, ale pomalu usínáme.

Druhý den ráno přijíždíme do centra Štrasburku. Na programu je tříhodinový rozchod, návštěva místní restaurace a výlet na lodi. Historickou krásu a soudobý luxus hltáme plnými doušky. Nyní nás čeká zlatý hřeb, návštěva hlavního sídla Evropského parlamentu. (Hlavní sídlo se nachází ve Štrasburku, kde se jednou měsíčně konají plenární zasedání. Mimo tyto dny naleznete poslance ve druhém sídle EP v Bruselu.) Po hodinové osobní prohlídce, která je důkladnější než na letišti, konečně vstupujeme do prostor parlamentu. Ihned se nás ujímá pořadatel akce a zasvěcuje nás do tajů chodu celé instituce. Věděli jste, že se při všech jednáních hovoří rodným jazykem, který je následně překládán do jazyků ostatních členských států? V průběhu plenárního zasedání je tím pádem v pohotovosti okolo 800 překladatelů. My jsme na vlastní oči ze stropní galerie viděli, jak celý proces probíhá. Pokud poslanec pronese ve svém projevu vtip, jako první se smějí ti, kteří hovoří stejným jazykem, po chvíli se začne smích ozývat i z ostatních koutů sálu, podle čehož lze poznat rychlost překladu.

Uvítání od europoslance Miroslava Poche proběhlo záhy na baru ve formě neformální diskuze. Jedním z mnoha probíraných témat byla nesmyslnost duality sídla Evropského parlamentu. Zajímá vás, kde má celá kauza počátek? Při hlasování pro zrušení sídla ve Štrasburku či Bruselu musí hlasovat „pro“ všechny členské státy. Hádejte, kdo je jediným odpůrcem tohoto návrhu – Francie a Belgie.

Okolo sedmé hodiny večerní opět nasedáme na autobus a ten nás veze přes hranice do nedalekého Německa. Ve vesničce Oberharmersbach jsme se ubytovali v hotelu Bären, kde nás čekala společná večeře. V tu dobu jsme ochutnali už asi čtvrtý druh vína. Pokud mohou být Francouzi na něco opravdu pyšní, pak je to jejich víno.

Druhý den nás již čekala pouze návštěva technického muzea v Sinsheimu, oběd a poslední chvíle volna strávená s přáteli. Dlouhou cestu domů jsme si krátili povídáním a hraním her, což víc než dost rozčilovalo „sousedku“ přes uličku. V Praze se loučím s ostatními a do Rychnova nás pokračuje pouze dvanáct. Okolo půlnoci vystupuji z autobusu a nostalgicky se otáčím. Uvědomuju si, že mi právě odjíždí přímý expres do stanice Volnost.

Štrasburk byl pro mě nezapomenutelným zážitkem. Celá atmosféra i přátelství, které vzniklo jakoby lusknutím prstu, mi učarovaly. Domů přijíždím odpočatý, s nadšením a opět mám co vyprávět. Snad se do Francie ještě někdy podívám. A do té doby… Au revoir!

Petr Janota (7.B)

11.5.2015, 10:33, 4 obrázky


obrázek 1601 obrázek 1600 obrázek 1599 obrázek 1598