Gymnázium Ústí nad Orlicí / Příspěvky / Školní akce / Den poezie potřetí

Den poezie potřetí

Na gymnáziu se opět psaly básničky. V pořadí již třetí ročník Dne poezie se uskutečnil 15. 12. 2015 přímo v prostorách školy.

Tentokrát se wordshop (tak jsme si nazvali workshop plný slov a slovních hříček) nesl v poněkud odlišném duchu – na rozdíl od předchozích setkání se totiž nezkoušely nové a netradiční formy, nesnažili jsme se o nonsensy, ale zabrousili jsme do klasických vod a pilovali jsme sonety a kramářské písně. Mladí básníci a básnířky měli 2 hodiny pro vlastní tvorbu a mohli si zvolit, kterému ze dvou útvarů dají přednost. Na závěr si ještě navíc mohli odnést jednu z knižních záložek z limitované školní edice.

Sami účastníci si akci opět užili, jak bylo patrné z výtvorů i zpětných vazeb. Vybíráme několik reakcí studentů: „Letos jsem si to opět užil, a dokonce možná více – díky tomu, že jsme se zaměřili na jedno téma a věnovali jsme mu více času.“ „Letošní ročník se mi velice líbil. Náš úkol byl mnohem těžší, a výzva tedy byla konečně výzvou. Takže se těším na další ročník.“ „Bylo to jako vždy super, těším se na další den poezie!“ „Tento den poezie se mi moc líbil i přesto, že jsem se nejprve zalekla klasické poezie. Moc jsem si to užila a těším se na další, ve kterém bych chtěla vytvářet něco podobného. Kramářskou píseň jsem si moc oblíbila.“

Ukázky sonetů:

Láska (Hanča V.)

Vítr zadul a listí z dlaně svál,

jen pichlavé jehličí zůstalo mi v ruce.

I těla stromů otrhal tak prudce –

co jaro i léto dalo, to podzim rázem vzal.

Šat svatební vlaje v údolí.

Halí ráno, když se rodí den,

i když noc usedá na trůnu noci svém.

Ať mlha skryje to, co srdce zabolí.

Chladné prsty za ruce vodí

a teplý dech jen na chvíli je křísí.

Je jen motýlí vzpomínka na to, jak kdysi…

a že dnes už se dobré neurodí.

Však přijde. Ve vesně vtělená

a stébla, co chřadnou, zas budou zelená.

Dnes (Hanča V.)

Dnes už se nerozednívá nad světem.

Rozednívá se nad obry z betonu a kovu.

Dnes už se nevracíme domů,

jen se zamykáme do neprostupných stěn.

Dnes už matky nepatří dětem.

Patří práci každodenních dnů.

Dnes už čas, který patřil dětským snům,

patří jen dennodenním povinnostem.

Dnes už se nepřejí dobrá rána

a noci jsou světlem neonových nápisů,

zatímco květiny vadnou.

Dnes už v knížkách nemusí být ani jedna strana

a zamávali jsme dopisům.

I těm, co stárnou.

Píseň válečníků (Hanča V.)

Vážení pánové, své meče zanechte přede dveřmi,

dnes zváni jste k hostině, tak zbraně pryč!

Zítra zas klidně zabíjej, rabuj a nič,

dnes vína si užiješ, příteli, věř mi.

Krev ze své sekery pro dnes už setři

a přisedni ke stolu, bude ti hej!

Nejlepší víno si ze džbánu lej,

vždyť dnes večer u stolu jsme všichni bratři.

Tak zpívej a pij

a raduj se s námi,

svým uším nech i ženský smích znít!

A zítra se bij

a uzmi si slávy,

vždyť pozítří můžeš už s jinými pít!

Domov (autorky si nepřály být uvedeny)

Spěchá

známou zatáčku míjí,

přidá do kroku, když náhle uvidí:

les, louka, střecha.

Raduje se.

V zahradě zří známé kvítí,

však najednou jakýsi dotyk cítí.

Lekne se.

Nikdo kolem něho není,

i tak však cítí dotek dlaní,

jejich laskavosti a tepla.

Kdo s ním není, a přitom je,

zatímco domů putuje?

Kéž by už tehdy zřel,

že láskou ochořel.

Peklo (autorka si nepřála být uvedena)

S vypětím sil soukám se z postele

Ach ano, toť další smolný den

Nechápu ostatní, tváří se vesele

S pocitem marnosti povzdychnu si jen

V prostorách prokletých nemohu se nadechnout

Pevný stisk strachu svírá mi plíce

Nezbývá mi, než dospělé poslechnout

Mysli si tohle a ani o chlup více

Síly mi nestačí na tohle vypětí

Jsem tu snad od toho, bych systému otročil?

Všemožné zákazy drží mě v zajetí

Nejradši z okna bych slavnostně vyskočil

S pocitem marnosti však povzdychnu si jen

Ach ano, toť další školní den

Dnešní krásný den (dva trubadúři)

Nevyhnutelně jak kapka padá,

již začíná dnešní den,

ku škole míří má tvář mladá,

už zde není cesty ven.

Co dít se bude,

není mi známo,

pověz mi osude,

pomoz mi, mámo!

Čelím zkoušce písemné,

žaludek se zvedá.

Mé přípravy nicotné,

tohle, to se nedá!

Dnes mě čeká krásný den,

je to blaho, je to sen…

Magdaléna Kovářová

13.1.2016, 9:14, 6 obrázků


obrázek 1862 obrázek 1861 obrázek 1860 obrázek 1859
obrázek 1858 obrázek 1857