Gymnázium Ústí nad Orlicí / Příspěvky / Archiv / 2005-2006

Výměnný pobyt Hagfors 2005

Po čtyřleté odmlce se od 2. do 12. září 2005 uskutečnil výměnný pobyt Gymnázia Ústí nad Orlicí se švédskou partnerskou školou Älvstrandsgymnasiet Hagfors.

Na dalekou cestu do středního Švédska jsme se vydali v počtu více než tří desítek studentů (ze tříd 7.B, 3.A, 8.B a 4.A) a za doprovodu čtyř profesorů.

Naše příprava však vypukla mnohem dříve než začátkem září, již v květnu jsme se rozdělili do několika skupin a každá zpracovala téma týkající se země na severu Evropy – například švédské tradice a známé osobnosti. 2. září jsme tedy do kraje Värmland vyrazili vybaveni základními znalostmi, a to dokonce i jazykovými.

Během třídenní cesty do městečka Hagfors jsme podnikli několik zastávek, k nejzajímavějším bezesporu patřila odpolední návštěva Göteborgu, kde jsme absolvovali procházku historickým centrem s typickým vodním kanálem a modro-žlutými tramvajemi, a také jsme zhlédli moderní budovu opery umístěnou u přístavu.

Třetí den putování nás zavedl až do Svinesundu, na švédsko-norskou hranici. Ze starého mostu, který spojuje švédskou pevninu s norskou jsme měli překrásný výhled na most nový, pod nímž se třpytila mořská hladina a vystupovaly husté smrkové lesy.

S příchodem 19. hodiny a 30. minuty téměř všichni obyvatelé autobusu (výjimku tvořil profesorský sbor a řidiči) značně znervózněli, především proto, že jsme odbočili k Älvstrandsgym­nasiet, kde již čekali švédští studenti a nám nezbývalo nic jiného než nasadit statečný úsměv a konverzovat v angličtině.

Druhý den ráno jsme si ještě před oficiálním uvítáním ve škole stihli sdělit nejdůležitější poznatky. Shodli jsme se na tom, že pro dům ve středním Švédsku je typická červená barva, vyvěšená vlajka a lampičky v každém okně, které svítí po celou noc.

Největší překvapení pro nás teprve bylo přichystáno, přímo ve škole se nachází plavecký bazén a bowlingová dráha. Toto vybavení neslouží jenom pro studenty a učitele, ale i pro veřejnost. Älvstrandsgymnasiet je škola pro 500 studentů, která poskytuje středoškolské vzdělání včetně řady odborných specializací. Je možné si zde zvolit buď pouze humanitní, anebo technický směr. Další náš údiv způsobil chybějící zvonek a počet studentů na hodinách, který se pohybuje okolo deseti. Postupem času jsme si zvykli, že valná část třídy má v uších sluchátka a poslouchá hudbu i během výkladu učitele. Rozum nám zůstával stát i z množství hodin, jež se průměrně pohybuje okolo 16 za týden, jedna vyučovací hodina trvá 60 minut. Také nás „uchvátila“ tamější móda spočívající v koncích nohavic zastrčených v ponožkách. Obecně hlavně mladí Švédi kladou velký důraz na stylové, nejlépe značkové oblečení.

Kraj Värmland je charakteristický svými hlubokými jehličnatými lesy, krásnými jezery a také ocelářským průmyslem. Obě tyto odlišné části jsme poznali.

Předpokládala jsem, že prohlídka závodu, který zpracovává rudu bude velmi nudná, ale dočkala jsem se pravého opaku a tato exkurze se pro mě stala jedním z nejzajímavějších okamžiků celého pobytu. Rovněž jsme zavítali do domu, kde žila a pracovala slavná spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny Selma Lagerlöf, na kterou jsou Švédové dosud velmi pyšní. Na zpáteční cestě z Mårbacky jsme se zastavili ve skanzenu v Kärnåsenu, jednalo se o malé jednoduché dřevěné domky.

Čtvrteční odpoledne jsme věnovali společné diskuzi o roli reklamy v životě člověka a jakým způsobem, do jak velké míry nás ovlivňuje. Poslední odpoledne strávené ve škole bylo vyhrazeno pro volejbalový zápas se Švédy, naši hráči švédský výběr porazili již ve dvou setech, především proto, že Švédi se mnohem více věnují floorballu.

Sobotní den jsme prožili v našich rodinách, někdo se vydal do přírody, někdo na trhy do nepříliš vzdáleného Torsby a večer jsme se setkali na závěrečné party, která se konala na pláži, kvůli vlezlé zimě jsme se museli brzo rozejít.

Během mlhavého a mrazivého nedělního rána jsme se naposledy vydali ke škole, abychom po sedmidenním pobytu opustili hostitele a vrátili se do českých školních lavic. Naposledy jsme si sdělili: „Hej då. Jag älskar Sverige!“ („Ahoj. Mám rád/a Švédsko!“), zamávali a případně utřeli slzu.

Zpáteční cesta byla kratší s pouze jedinou několikaminutovou zastávkou, to abychom stihli trajekt, v Kodani u proslulé malé mořské víly.

V pondělí brzy ráno jsme překročili hranice České republiky a těšili se domů po celkově 3000 ujetých kilometrech. I přesto, že jsem ani koutkem oka nezahlédla ani soba, ani losa, jsem velmi ráda, že jsem se do Švédska (na chvilku i Norska a Dánska) mohla podívat a poznat tamní životní styl a školský sytém, který je tolik odlišný. Doufám, že Švédům se u nás od 16. do 21. října bude líbit stejně tak jako nám v Hagfors a okolí.

Jitka Vlachová, 7.B

20.9.2005, 12:19, 8 obrázků