Gymnázium Ústí nad Orlicí / Příspěvky / Divadlo a sbor / Festival DVD - Děti - Výchova - Divadlo říjen 2018

Festival DVD - Děti - Výchova - Divadlo říjen 2018

DS Veselé zrcadlo se účastnil festivalu s divadelní hříčkou Zoe. Hráli jsme naši inscenaci, účastnili jsme se sympozia Kdo jsme? Kde jsme?, také pohybového semináře a viděli hodně kvalitních inscenací a recitací. Víkend byl opravdu našlapaný!!!!

Musím říct, že jsem byla pyšná na naše divadelníky – gympláky z Ústí. Zanechali kvalitní a radostnou stopu na festivalu! A ještě větší v mém srdci!! Díky Martino, Verčo, Kláro, Markéto, Kubo a Matouši!

Festival mýma očima:

Již potřetí jsem vkročil na inspirativní půdu Divadelní fakulty AMU v rámci divadelní přehlídky DVD a nemohu jinak než konstatovat, že jsem si návštěvu opět maximálně užil. Ač jsem z domova nevyrážel naladěn na potřebnou notu, krásná komorní atmosféra festivalu mě okamžitě vtáhla a velice jsem si tak považoval, že mohu na zdejších prknech dalším rokem vystupovat.

Divadelní inscenace Zoe, založená na knize Annabel Pitcherové, Kečupová mračna, sklidila uspokojivý ohlas a setkala se i s porozuměním diváků (třebaže ne ve všech případech) a z mého pohledu podnítila taktéž zajímavou diskusi. Mohlo by se zdát, že vyřčené postřehy nepřinesly nic zásadně nového, domnívám se však, že nezbytným účelem debaty není ani tak posun diváckého a tvůrčího hlediska, jako spíš různorodá zpětná vazba, jež nám umožňuje barvitější vhled do celého díla i do nás samých, než je náš vlastní omezený okruh chápání. Díky diskusi jsme se mohli utvrdit o vyznění své hříčky a najít hlavní podstatu celé Zoe.

Jak jsem ostatně při sezení naznačil, Zoe není případem postavy, která by vznikala a opětovně hynula s každým převyprávěním příběhu, nýbrž prodělává také jiný, důležitější vývoj, jenž se táhne od vzniku inscenace až k jejímu uzavření derniérou.

Tento postřeh by se jistě dal přiřknout i pár dalším tvůrčím představením, která jsme po dobu festivalu mohli zhlédnout. Nejsilnějšími zážitky se pro mne však opět stali dokonalí recitátoři, jejichž výstupy jen umocňoval pocit, který si odnáším z putování labyrintem místních chodeb a učeben za jednotlivými vystupujícími. Tito pak tvoří jakousi velkou pomyslnou koláž, téměř střípky recitační mozaiky, kterou si jako divák na drahný čas ukládám do paměti.

Nesmím opomenout ani obrovské překvapení proudící z vystoupení talentovaných ukrajinských hostů, které mne na moment přikovalo k židli v němém úžasu. Fascinující intenzita, s jakou se herci vrhli do až znepokojujících pohybových a hlasových projevů mi okamžitě učarovala a donutila mou mysl cestovat ke kořenům samotného lidstva. Seminář pohybu v prostoru mi zase dopomohl pochopit, jakým způsobem člověk musí naladit a uvolnit své tělo, aby něčeho obdobného dosáhl. Pochopit, ale ne ovládnout – k tomu vede dlouhá cesta protkaná chutí a odvahou.

Nezbývá nám tak tedy, než se uvolnit jinými zaručenými způsoby, například hudbou. A právě tu bych chtěl zmínit jako perličku na závěr. Žánr vystupující kapely pod názvem DOTmy mi sice není nikterak blízký, ve společnosti ostatních účastníků přehlídky a s náladou zde posbíranou a rozpumpovanou v krvi mi ovšem toho večera nic nemohlo být milejší. DVD bude navždy jednou z těch krásných a nevadnoucích vzpomínek, které si z divadla odnáším. Matouš

Na festivalu DVD jsme zhlédli několik velmi zajímavých představení studentů DAMU a dalších mladších souborů. Sami jsme hráli naše představení Zoe během sobotního dopoledne, a přestože se nám nepodařilo si inscenaci na novém místě vyzkoušet, tak jsme ji úspěšně odehráli. Během následného rozboru s diváky jsme se opět dozvěděli další zajímavé poznatky a vyslechli vesměs pozitivní názory. Na večer jsme se účastnili semináře Pohyb a prostor, který jsem si osobně velmi užila. Učili jsme se vnímat naše okolí celým tělem a následně si vyzkoušeli několik cvičení důvěry. Nejvíce mě ale nabilo večerní představení studentů ze Lvova s názvem Yes or No, jež poté zakončili několika tradičními ukrajinskými písněmi. Celkově si myslím, že se letošní ročník velmi vydařil a všichni jsme odjížděli nasyceni novými zážitky. Martina

Festival byl na první pohled krásně laděn do jedné barvy, což budilo dojem skvělé organizace. Ten dojem se pak i potvrdil – stopy nás zavedly, kam jsme potřebovali, moderátoři nás vždy přemístili na potřebné místo,… Hlavní zážitky jsou ale samozřejmě z obsahu festivalu, který byl plný skvělých divadel, co ve mně osobně zanechaly mnoho stop:). Strašně jsem si užila hlavně recitace a přednesy. Skvělé bylo i sympozium probíhající v pátek, které mi v mnoha ohledech otevřelo oči. Největším zážitkem byli ukrajinští herci jak se svým představením, tak nádhernými hlasy. Přehlídka mě neuvěřitelně inspirovala do života. Nejen divadly, ale i atmosférou, která díky studentům DAMU panovala. Za to díky! Verča

Lenka Janyšová

4.11.2018, 11:09, 8 obrázků


obrázek 3315 obrázek 3314 obrázek 3313 obrázek 3312
obrázek 3311 obrázek 3310 obrázek 3309 obrázek 3308