Gymnázium Ústí nad Orlicí / Příspěvky / Zahraničí / Poznávací a jazykový zájezd do Paříže
Poznávací a jazykový zájezd do Paříže
Přichází námi tak dlouho očekávaný den…14. září. Čtyřicet pět studentů našeho gymnázia nastupuje do zájezdového autobusu a vydává se na noční cestu, na jejímž konci je uvítá krásná, elegantní, stále překvapující a historií opředená Paříž.
V dopoledních hodinách vjíždíme do hlavního města Francie. Sledujeme dopravní chaos v pařížských bulvárech, statečnost cyklistů proplétajících se mezi vozidly. Naší pozornosti neuniknou ani návštěvníci kaváren, kteří si dopřávají svoji tradiční ranní kávu a přitom sledují „cvrkot“ kolem sebe.
Vystupujeme. Naše kroky směřují do Tuilerijských zahrad a muzea Louvru, kde všichni touží spatřit slavnou Monu Lisu. Poté se vydáváme k Centre George Pompidou udivující nás svou extravagantní a odvážnou architekturou. Forum des Halles, katedrála Notre Dame, pařížská radnice, kaple Sainte Chapelle a latinská čtvrť plná kouzelných uliček, kaváren, obchůdků se suvenýry či restauracemi nás přívětivě zvou k prohlídce. Unaveni nabitým programem a nocí strávenou v autobuse odjíždíme do našeho ubytování. Sprcha, večeře, spánek.
Druhý den po bohaté francouzské snídani odjíždíme navštívit zámek a zahrady ve Versailles. Mnozí z nás si kladou otázku: „Chtěli bychom zde žít za vlády Ludvíka XIV., krále Slunce, který tento velkolepý a svým bohatstvím oslňující francouzský klenot nechal vybudovat?“ Můžeme jenom snít. Odjíždíme. Naší další zastávkou je nejmodernější čtvrť Paříže – la Défense. Mrakodrapy, sídla zahraničních společností, obchodní centra a odvážná architektura ze skla v nás vyvolává pocit, že jsme se velmi rychle přemístili v čase a ocitáme se někde v budoucnosti. Ale návrat do reality! Jedem si užít podvečerní Montmartre. Čtvrť malířů, básníků, spisovatelů, prostitutek, pouličních obchodníků, hudby, portrétů a především jediného vyššího bodu Paříže, jehož dominantou je Sacré Coeur.
Třetí den se poznáváme s Eiffelovou věží, symbolem Paříže a bezpochyby i Francie. Víte, že Guy de Maupassant chodil pouze do kavárny pod touto věží se slovy: „…že tato kavárna je jediným místem v Paříži, odkud ta „hrůza“, mysle tím Eiffelovu věž, není vidět.“ Poté naše kroky míří na vyhlídkovou loď po Seině. Jsme unaveni, a tak chvilka posezení je vítána. A kam nyní? Máme už jen tři hodiny do našeho odjezdu z Paříže. Tak honem za Napoleonem do Invalidovny, kde je pohřben!
Nasedáme do autobusu před muzeem impresionistů Musée d´Orsay a vydáváme se zpět do našich domovů.
Au revoir et merci beaucoup, Paris.
Eva Minářová
28.9.2022, 20:02, 12 obrázků