Gymnázium Ústí nad Orlicí / Příspěvky / Škola / Vyjádření ke stávce učitelů 7.12. 2011

Vyjádření ke stávce učitelů 7.12. 2011

Učitelé Gymnázia, Ústí nad Orlicí podporují výstražnou stávku učitelů škol. Vzhledem k tomu, že nechceme, aby náš protest měl přímý dopad na studenty, ke stávce se přímo nepřipojíme. Stávkujícím kolegům z jiných škol, stejně jako i školským odborům, však tímto vyslovujeme podporu. V případě, že vedení Ministerstva školství nebude brát na připomínky učitelů zřetel, jsme připraveni zvážit další protestní kroky (včetně aktivní účasti v další protestní stávce).

Proč podporujeme stávku:

Máme za to, že pedagogičtí pracovníci by měli být nadále odměňováni mimo jiné s ohledem na délku jejich praxe. Během let učení získávají učitelé cenné zkušenosti. Ani sebekvalitnější vzdělání nemůže tyto zkušenosti nahradit.

Mladý učitel, který jako čerstvý absolvent přijde do pedagogické praxe, má obvykle spoustu nových znalostí a hodně elánu vést zajímavou a inovativní výuku. Déle sloužící učitelé již vzhledem ke svému věku a jisté únavě, která postihuje každého z nás a v každé profesi, s takovým elánem a tak energicky učit nemohou. Co však ztrácejí na elánu a energii, nahrazují právě svými zkušenostmi. Také tento fakt by podle našeho názoru měl být nadále zohledněn.

Podle stávajícího systému získává každá skupina učitelů nějakou výhodu. Mladší, pracovně velmi aktivní učitele může ředitel ocenit v rámci osobního ohodnocení a odměn. Zkušenosti starších učitelů jsou pak oceněny podle délky jejich pedagogické praxe.

Pokud bude oceňování práce učitelů závislé zcela jen na rozhodnutí ředitele, může to vést k větší finanční motivaci těch učitelů, kteří dělají nějakou práci navíc (mohou to být exkurze, příprava studentů na soutěže atd.). Takový systém je ovšem také snadno zneužitelný. Ředitelé mohou systém odměňování využívat k podpoře určité části pedagogického sboru. Pokud se třeba ředitelem stane mladší člověk, těžko může chápat únavu svých starších kolegů, jelikož mu chybí nesdělitelné životní zkušenosti. Odměňování ve škole pak může vést v krajním případě až k diskriminaci starších učitelů.

Není proto důvod odstranit délku pedagogické praxe jako jeden z pilířů hodnocení učitelů, což samozřejmě platí i pro jiná povolání. U pedagogů je však význam jejich praxe ještě větší než v některých jiných profesích.

Poznámky Jakuba Brdíčka

Návrh Ministerstva školství se objevil právě ve chvíli, kdy naši společnost postihla eroze tzv. sociálních jistot – vyšší finanční spoluúčast ve zdravotnictví, penzijní reforma, předpokládané školné. Vzhledem k tomu, že profese učitele patří na trhu práce k těm méně atraktivním (např. na pedagogické fakulty se hlásí studenti s nejhoršími výsledky v testech studijních předpokladů), ztratilo by toto povolání jednu z mála výhod – jistou předvídatelnost finančního růstu. Tento aspekt, byť spíše psychologický, ještě více zhoršuje poměry na našich pedagogických pracovištích a přispívá jen k další frustraci – rojí se děsivé vize dalšího kádrování učitelů podle toho, zdali realizují ředitelův projekt mediálního obrazu školy, zdali souhlasí s jeho názory na obsah výuky (např. na sexuální výchovu) apod.

Bohužel valná část naší práce není vidět. Odehrává se v dlouhých hodinách strávených nad testy, často na úkor celé rodiny. Mají se při odměňování učitelů zohledňovat také stohy opravených písemek, počty známek, příprava do hodin? Zohlednění délky pedagogické praxe do značné míry kompenzuje osobní náklady jednotlivých vyučujících – s množstvím „odsloužených“ let jim společnost vyslovuje ocenění stereotypní a často ubíjející mravenčí práce. Lze se domnívat, že někteří ředitelé by v opačném případě byli vystaveni pokušení dobře zaplatit jen to, co školu propaguje na veřejnosti a co přináší zájem. Bohužel jen zřídka to bývají časté a náročné písemky, diktáty nebo slohové práce.

Hynek Skořepa a Jakub Brdíčko

6.12.2011, 14:47