Berlín 2012

Berlín 2012

Je prazvláštní psát reportáž o zájezdu a nevědět, kdy jsme na něj odjeli! Lační po poznání hlavního města Německa jsme se totiž sešli u autokaru přistaveného k tělocvičně gymnázia přesně o půlnoci. Končilo pondělí 24. září, začínalo úterý 25. září 2012. A teď si vyberte, v který den jsme vlastně vyráželi!

Většině bylo ovšem datum zcela jedno, lidově řečeno fuk; protože jsme si vytáhli deky a polštářky a zahájili výlet nepříliš vydatným autobusovým spánkem. Jen v Praze nás vzbudila nastupující paní průvodkyně Marie Příhodová. Opravdu vzhůru jsme ale byli kolem osmé hodiny ranní, kdy zahájila vyčerpávající historický výklad o Berlíně, podaný moc pěkně, s přehledem a v obšírných souvislostech.

Nejprve jsme zastavili na Platz der Luftbrűcke, u letiště postaveného za Hitlera, na něž američtí piloti shazovali během poválečné blokády západním Berlíňanům tzv. rozinkové bomby se zásobami jídla, aby obyvatelé vůbec přežili. Prohlédli jsme si obrovský památník pilotů „vzdušného mostu“, kteří během výkonu služby zahynuli.

Poté jsme se přesunuli k fungl novému (schválně zde používám germanismus, nemějte mi to prosím za zlé) Hlavnímu nádraží. Vlaky (včetně městské S-Bahn) tam jezdí skrz skleněnou halu v několika patrech. Během prvního rozchodu jsme stihli projít Bahnhof tam i zpět, někteří navíc měli štěstí, zatočili kolem a vyhráli konzervu, na níž stálo psáno Das schmeckt Deutschland (Tak chutná Německo). Jejich zážitek ze zájezdu tak byl obohacen i chuťovým vjemem (pokud to neprovedli jako paní profesorka Kuběnková a nepřivezli konzervu jako dárek manželovi).

Prohlédli jsme si Braniborskou bránu a památník holocaustu – náměstí zaplněné kamennými kvádry. Odpoledne jsme se rozhlédli z prosklené kopule Reichstagu a kousek od Sony Centra strávili rozchod v obchodním domě. Nakoupili jsme si večeři a pak se jeli ubytovat do hotelu Formule 1.

Druhý den jsme nejprve zvládli snídani na etapy (nebylo dost místa, abychom se najedli naráz, ale i tak nám chutnalo). Dopoledne jsme vyjeli výtahem na 365 m vysokou Ferhsehturm, zvanou též „Párátko“, a rozhlédli se doslova kolem dokola. Měli jsme Berlín jako na dlani. Dole jsme viděli slavné hodiny s planetami na Alexanderplatz. Pak jsme přeběhli k Berlinerdomu, baroknímu kostelu. Někteří (konkrétně dvě studentky) se šli (tedy šly) podívat dovnitř, ostatní se vydali napřed kolem Humboldtovy univerzity ke zbytkům Berlínské zdi, okolo přechodu mezi západním a východním Berlínem až ke gestapu (dříve zde gestapo sídlilo, dnes se v moderní budově nachází výstava Topografie teroru o hrůzách páchaných nacisty).

Poslední den v Berlíně ráno malinko sprchlo, ale na nás čekalo architektonické Pergamonmuseum s Ištařinou branou, antickými stavbami a expozicí muslimské kultury, takže nám déšť nevadil. Odpoledne jsme navštívili akvárium (a jeli jsme výtahem obklopeným vodou plnou pestrých ryb). Poté jsme se přesunuli na slavnou třídu Ku’damm, kde jsme na sebe nechali zapůsobit atmosféru velmi moderního kostela, kam sporé světlo prosvítá pouze skrz tlusté skleněné tabulky obarvené berlínskou modří.

A už bylo skoro šest večer a zbývalo jen nakoupit jídlo na dlouhou cestu autobusem, uvelebit se na sedačce a zvednout oči k filmu odehrávajícímu se v době pádu Berlínské zdi „Good Bye, Lenin“, který nám řidiči pustili. Tak „Auf Wiedersehen, Berlin!“

Jarmila Janáková, 8. B

2.10.2012, 10:55, 13 obrázků