Jekatěrinburg

Jekatěrinburg

Už více než 5 let se jako další cizí jazyk na našem gymnáziu vyučuje ruština. Tradicí naší školy jsou výměnné pobyty v cizině a tak přišli studenti s nápadem uskutečnit takovou výměnu i do Ruska.

Kontakt s ruskou stranou nám zprostředkoval pan ing. Josef Klička, který už mnoho let spolupracuje s Domem učitelů v Jekatěrinburgu, podílí se na organizaci mezinárodní znalostní olympiády mládeže a mnoha dalších kulturních a vzdělávacích akcí.

Po několikaměsíčních přípravách jsme, mírně nervozní z toho, co nás asi čeká, odletěli 20. září do města Jekatěrinburg v Rusku. Mnozí z nás dříve o tomto městě sotva něco slyšeli. Jekatěrinburg je často označován za 3. hlavní město Ruska. Má 1 300 000 obyvatel a je především centrem průmyslu. Byl založen v 18. století a po ruské revoluci dostal název Sverdlovsk K původnímu názvu se vrátil v 90. letech 20. století, kdy ve městě začal velký stavební boom, který je vidět na každém kroku. I když město leží na úpatí Uralu, dokonce jedna část v Evropě a druhá v Asii, v centru si člověk připadá jako v každém jiném evropském velkoměstě.

Naším partnerem pro výměnu bylo Gymnázium č. 5, sídlící v moderní budově v centru města. Jeho studenti ubytovali a připravovali program pro všech našich 22 odvážných. To byl program odpolední a večerní. Během dne jsme společně absolvovali program připravený gymnáziem.

První dny trávili naši studenti ve výuce. Bylo pro ně zajímavé porovnávat. Zjistili, že ruská škola je velmi moderně vybavená, ale také to, že kázeň ve třídách je mnohem volnější než u nás. Procvičovali nejen ruštinu, ale i angličtinu. S uspokojením konstatovali, že rusky rozumí bez větších problémů a anglicky umějí více a lépe než Rusové. Těm na rozdíl od nás chybí motivace. Především muži v naší výpravě oceňovali krásu ruských studentek a přemlouvali své spolužačky, aby taky častěji chodili do školy v sukních a botách na vysokém podpatku. Vůbec se nám nezamlouvalo, že v Rusku se chodí do školy i v sobotu, zato jim závidíme letní prázdniny trvající 3 měsíce. Skladba předmětů je v ruské škole velmi podobná té naší, studenti závěrečných ročníků skládají zkoušky formou státních testů připomínajících českou státní maturitu.

Dále jsme navštívili několik muzeí, v mineralogickém jsme si prohlédli různé minerály, které se těží na Urale, viděli jsme pravé zlato, diamanty a typický uralský malachit. Literární muzeum nám nabídlo virtuální prohlídku ruské literatury a opravdovou prohlídku domu slavného sibiřského spisovatele Mamina-Sibirjaka. Její součástí byl „ruský čajový obřad“ se samovarem a sušenkami.

Při exkurzi městem jsme se dozvěděli mnoho z jeho dějin a obdivovali nejen historické památky, ale i moderní stavby. Samotné obyvatele Jekatěrinburgu jsme překvapili přáním navštívit památník československých legionářů, ani netušili, že tam je.

Jekatěrinburg byl v roce 1918 místem vraždy carské rodiny. Toto místo připomíná nedávno vybudovaný Chrám na krvi, působivý příklad pravoslavné architektury. Nedaleko města se nachází tzv. Gannina Jama. Zde se bolševici pokoušeli zlikvidovat mrtvá těla Romanovců. Místo mělo být navždy zapomenuto, ale po roce 2000 byly ostatky mrtvých převezeny do Sankt-Petěrburgu a v Gannině Jamě vybudován klášter a památník. V březovém lesíku stojí několik dřevěných chrámů, člověk má pocit, že se ocitl v ruské pohádce. Velmi působivá je výstava fotografií z alba carské rodiny i šachta, ve které byly nalezeny kostry Romanovců.

Součástí našeho programu byla také návštěva dvou vysokých škol. Mimochodem v Jekatěrinburgu je jich více než deset. Prestižní je především Ekonomická univerzita, která spolupracuje s pražskou VŠE a ekonomickou školou v Plzni.

Na začátku pro nás bylo Rusko velkou neznámou a velkou výzvou. Na konci je nezapomenutelným zážitkem a zkušeností. Nemluvě o tom, že ruština všech zúčastněných se výrazně zlepšila, u mnohých také obohatila výrazy, které by v učebnicích nikdy nenašli…

25. října přijedou ruští studenti vedení dvěma profesorkami, které měly na starosti náš pobyt do České republiky. Už samozřejmě připravujeme program, abychom jim to všechno „oplatili“.

Poděkování patří paní Dagmar Pinkasové, která na organizaci pobytu přispěla sponzorským darem ve výši 6 000,– Kč.

Lenka Pražáková

11.10.2012, 19:46, 11 obrázků