AHÓÓÓÓJ!!!!

AHÓÓÓÓJ!!!!

V Šumavských hvozdech pramení řeka z nejkrásnějších. Učarovala nejen Smetanovi, Horovi a jiným duchům uměleckým, ale nádherná příroda, historie, současnost, peřeje a klasické občerstvení (např. placky dělané na kamnech) každoročně láká i mnoho lidiček na lodičkách. Vodáky.

Dne 18. 6. 2014 jsme se k nim přidali i my, 3. A. V krásném historickém městě Krumlově jsme se těšili nejen na památky, ale hlavně na to, že nás tým zkušených instruktorů zasvětí do tajů vodáctví a ze „suchozemských krys“ se změníme na nářečníky. Šumění vody kolem kempu nám nedovolilo dospat a jen nádhery Českokrumlovského zámku nám daly na chvilku zapomenout, že nás čekají jezy, peřeje i místa klidnější, kde dřík na pádle bude muset dostát svému jménu.

Začínáme úsekem nejednoduchým, ale vodácky úžasným. Krumlovské jezy a pohled na středověkou architekturu z vody z vody. Co víc bychom si mohli přát? Na konci Krumlova se již naše roztoužené dušičky upínají ke Zlaté Koruně. Nejdříve však dřina na vodě. Déšť, chladno, kameny a podobné nástrahy se nás snaží zbrzdit a srazit, ale odhodlání máme nezdolné a o zábavu na vodě také není nouze. Nejen zábavou živ je člověk a proto i zde jsme v rozumné míře zaplavováni (vodou a) informacemi. Na vodě kvete lakušník vzplývavý, nad ním létá volavka, opodál číhá ledňáček a ani konipase (třasořitku) jsme nemohli přehlédnout.

A je tu Zlatá Koruna. Jez, kemp, večeře, oheň, zpěv… A ráno klášter. Pracovní listy nám budou trvalou připomínkou těchto krásných míst.

A zase voda. Už se těšíme na Dívčí Kámen, o kterém nám profesoři již dva dny básní. Před návštěvou tohoto romantického místa ale probíhá fotbalové utkání mezi týmem kantorů a našimi fotbalisty. Atmosféra vyhrocená, kolíky nabroušeny a napětí až do poslední minuty. Bohužel naši chlapci souboj o fidorky prohrávají. A pak již jen krásná romantika Kremžského potoka, zříceniny hradu a skalního ostrohu nad Vltavou. Jaká škoda, že nemůžeme oheň rozdělat přímo na hradě. S plesajícími srdéčky a dřevem v rukách sestupujeme do kempu, kde nás čeká poslední táborák, zpěv a vodácký křest. Když za ranního kuropění opouštíme kemp, nejeden z nás uroní slzu.

Ale honem do Boršova, vrátit lodě, pádla, vesty, barely a pak hurá domů, za maminkou a teplou sprchou. Tak zas někdy Ahój.

Třída 3.A

27.6.2014, 20:19, 4 obrázky